28.1.2024, výlet do Prahy
Výlet do Prahy 28. ledna 2024
V neděli, kdy se nikomu nechce brzy ráno vstávat, jsme my sokolové vstali a ráno v 7 hodin za mrazivého počasí si dali sraz na vlakovém nádraží. Sešlo se nás tu celkem 18 osob od dětí až po babičky. V Rokycanech se k nám přidávají další členové naší jednoty. Všichni jedeme na výlet do Prahy. Čeká nás tam prohlídka Michnova paláce a divadelní představení muzikál Petr Pan v divadle ABC. V Praze jsme vystoupili na Smíchovském nádraží a odtud jeli tramvají na Újezd. Radek Želina si pro nás ostatní připravil kromě palačinek, které jsme snědli ještě ve vlaku, malou poznávací procházku po Kampě. Na desátou hodinu jsme se dostavili k Michnovu paláci na Újezdě, kde se k nám připojila Hanča Šmolíková. Zde si nás vyzvedl Mgr. Martin Klement, PhD., který nás provedl historickou částí Tyršova domu – Michnovým palácem. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o Michnově paláci i celkově o celém komplexu Tyršova domu. Prohlídka trvala cca hodinu a půl. Osobně jsem očekávala větší prohlídku zdejších sportovišť.
Poté co jsme opustili "Tyršák" jsme se vydali hledat restauraci, kde bychom se naobědvali. Původní záměr nevyšel, poledne, 23 strávníků nic jednoduchého. Nakonec většina z nás zvolila Havelskou korunu – jídelnu. Po obědě jsme s dětmi zavítali do ráje hraček, kde se děti mohly svést na kolotoči, tobogánu, vyzkoušet hlavolamy apod. Pak už jsme pomalu mířili do divadla ABC, do kterého jsme zakoupili vstupenky na odpolední představení Petr Pan. Představení se všem velmi líbilo. Zpět jsme opět jeli vlakem, tentokrát jen do Rokycan, kde na nás čekala auta, která nás odvezla k domovům. Poděkování patří Radkovi Fišerovi, který pro nás přijel hasičským vozem Ducato, paní starostce Gabriele Stránské a Ondrovi Šmolíkovi, ti přijeli svými vozy.
Prošku z historie...
Palác Michny z Vacínova nebo Michnův či Michnovský palác, známý též pod novějším názvem Tyršův dům, je komplex budov v čele s honosným barokním palácem, nacházející se v Praze v jižní části Malé Strany přibližně na rozhraní Újezda a ulice Karmelitská v městské části Praha 1. Je sídlem České obce sokolské. Michnův palác včetně Staré zbrojnice, tělocvičny, zahradního domku, ohradní zdí a zahrady je kulturní památkou České republiky.
V roce 1623 získal objekt císařský dvorní úředník Pavel Michna z Vacínova, po němž tento objekt nese dodnes své jméno. Ten nechal vilu kompletně přestavět a přeměnit ho na nádherný a mohutný palác. Všechny práce však byly na přelomu 40. a 50. let 17. století z finančních důvodů zastaveny a nebyly již nikdy obnoveny, výzdoba paláce tak zůstala nedokončena. Dalším majitelem se stal Jan Adolf ze Schwarzenbergu, jenž zde provedl další úpravy zahrady východním směrem k ostrovu Kampa, v té době byla dostavěna velká jízdárna. V roce 1767 byl palác prodán vojenskému eráru, jenž zde zřídil zbrojní sklad. Během 150 následujících let, kdy objekt využívalo vojsko, palác pustl a chátral, došlo k velkému znehodnocení a nenávratnému poškození mnoha zdejších prostor. Stav objektu na konci první světové války byl natolik žalostný, že byl klasifikován jakožto ruina.
Dne 30. dubna 1921 od pražské obce poničený Michnův palác za 3 mil. Kč zakoupila Česká obec sokolská, která zde zahájila další přestavby a dostavby podle architekta Františka Krásného. Byly dostavěny šatny, tělocvična, bývalá jízdárna byla zvýšena a přebudována na velkou sokolskou ubytovnu. Budova nové zbrojnice byla zbořena. V její severní části byla vystavěna nová budova s velkou tělocvičnou, šatnami a umývárnami. Pod tělocvičnou se nalézá 20 metrů dlouhý bazén. Ve zbytku prostoru nové zbrojnice bylo postaveno lehkoatletické cvičiště s běžeckým oválem, které bylo zničeno při povodni roku 2002. Areál byl slavnostně otevřen v květnu 1925 za účasti prezidenta Masaryka. O rok později v průběhu VIII.
Všesokolského sletu byla na prvním nádvoří odhalena socha dr. Miroslava Tyrše. Za okupace zde byly vybudovány kryty, některé místnosti sloužily jako vojenský lazaret, převážně pro prominentní zraněné. Po válce byl areál ČOS vrácen, ale po únoru 1948 ho stát znárodnil. Čtyřicet let objekt užívala Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dále zde sídlilo Muzeum tělesné výchovy a sportu, pobočka Národního muzea.
V současné době je v areálu velká cca dlouhá tělocvična, plavecký bazén, kanceláře a reprezentativní prostory. Sokolové část budov pronajímají, v jižní budově staré zbrojnice je hotel.